Hotely, obchodní domy, koncertní sály, restaurace, podzemní prostory a samozřejmě výrobní prostory – to je pouze základní výčet zařízení, na které se může vztahovat řada povinností spojených s požární ochranou a bezpečností staveb. Za předpokladu, že splňují určité podmínky. V tomto článku si rozebereme a) jak zjistit, jestli provozujete činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a b) jakým povinnostem se nevyhnete. V závěru se také dočtete, jaké pokuty vám hrozí v případě, že pravidla plnit nebudete, ať už vědomě nebo ne.

Vezměte zákon do svých rukou
(doslova)

Prvním a zároveň nejzásadnějším krokem je vyhodnotit, zda vaše činnost naplňuje definici činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím. Toho docílíte tak, že si přečtete seznam těchto činností – zde. Pro nevýrobní podniky jsou důležité zejména body 7-10.

Není to ale tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. Nejprve je důležité upozornit na několik důležitých definic, které je třeba při zařazování respektovat:

1. Ubytovací zařízení
   • = stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek. Pokud máte méně lůžek, můžete si oddychnout, protože se na Vás některé povinnosti nevztahují – např. zpracování Dokumentace požární ochrany nebo speciální školení o požární ochraně. Úplně z obliga ovšem také nejste. To bude tématem některého z dalších článků.
2. Složité podmínky pro zásah
   • Definici najdete zde.
   • Stavby s více nadzemními podlažími jsou logicky považovány za složité pro zásah. Proto např. penzion, který by měl méně než 20 lůžek, ale více než 4 NP, splní definici složitých podmínek pro zásah a tím pádem >> činnost se zvýšeným požárním nebezpečím. Pro jistotu dodejme, že za 1.NP se za běžných podmínek považuje už přízemí a ne první patro (2.NP).
   • Do této kategorie spadají také stavby pro obchod, viz další bod
3. Stavba pro obchod
   • = stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2000 m2
4. Stavba pro shromažďování většího počtu osob
   • = stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m²

Je tedy nutné vycházet z údajů uvedených ve stavebním povolení a projektové dokumentaci. Absence této dokumentace stejně jako provádění stavebních úprav a změn využívání stavby bez povolení jsou jedním z nejčastějších zjištění při kontrolách HZS.

Vyhledejte odborně způsobilou osobu (OZO) v požární ochraně

Pokud provozujete činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím (ZPN), bez této osoby se neobejdete.

Školení

V požární ochraně existují celkem 4 typy školení / odborných příprav:

1. řadových zaměstnanců
2. vedoucích
3. členů preventivních požárních hlídek
4. preventistů PO

Liší se mezi sebou jak četností tak i tím, kdo může být školitelem. Např. školení vedoucích zaměstnanců smí provádět pouze OZO nebo Technik požární ochrany (existují mezi nimi pouze drobné rozdíly). Toto téma je podrobněji vysvětleno v článku Jak často opakovat školení?

Dokumentace

Pokud provozujete činnosti se ZPN, jste povinni: zpracovávat předepsanou dokumentaci požární ochrany, plnit podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a udržovat ji v souladu se skutečným stavem. Druhy dokumentace:

 a) dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím,

b) posouzení požárního nebezpečí,

c) stanovení organizace zabezpečení požární ochrany,

d) požární řád,

e) požární poplachové směrnice,

f) požární evakuační plán,

g) dokumentace zdolávání požárů,

h) řád ohlašovny požárů,

i) tematický plán a časový rozvrh školení zaměstnanců a odborné přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany,

j) dokumentace o provedeném školení zaměstnanců a odborné přípravě preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany,

k) požární kniha,

l) dokumentace o činnosti a akceschopnosti jednotky požární ochrany, popřípadě požární hlídky. (Pozn. týká se zpravidla pouze velkých výrobních podniků s vlastními jednotkami požární ochrany)

Preventivní požární prohlídky

Cílem těchto prohlídek je kontrolovat, zda jsou dodržovány předpisy požární ochrany a odstraňovat případné nedostatky. Může je provádět pouze odborně způsobilá osoba, technik požární ochrany nebo preventista požární ochrany. 

Četnost:

• 1 x 3 měsíce v prostorech s vysokým pož. nebezpečím
• 1 x 6 měsíců v prostorech se zvýšeným pož. nebezpečím
• 1 x 12 měsíců u činností bez zvýšeného požárního nebezpečí,

Cvičný požární poplach

Cvičný požární poplach se vyhlašuje minimálně 1 x 12 měsíců, pokud:

• se jedná o složité podmínky pro zásah, nebo
• se jedná o činnosti s vysokým požárním nebezpečím,
• nebo tak bylo stanoveno v dokumentaci BOZP (dobrovolně).

Účastnit se ho musí osoby, které jsou v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu k provozovateli činnosti. Nemusí se ho tedy účastnit např. hosté. Cílem cvičení je ověřit, zda:

• personál ví, jak má reagovát při mimořádné události
• evakuace a prvotní zásah probíhá dostatečně rychle

Že cvičení nebude dokonalé se dá očekávat – Pointa cvičení je právě odhalit nedostatky a zjednat nápravu.

A co pokuty?

Pokut je poměrně dost, horní hranice už může být pro některé podniky likvidační. Pro ukázku:

Přestupek	Horní hranice pokuty
Neprovádění preventivních požárních prohlídek	500.000 Kč
Nezajišťování některých povinnosti odborně způsobilou osobou / TPO	500.000 Kč
Provozování činnosti se ZPN a složitými podmínkami pro zásah bez schválené dokumentace	10.000.000 Kč

Závěrem

Výše uvedené povinnosti (školení, dokumentace, preventivní prohlídky) je třeba brát jako dodatečné povinnosti, které se na provozovatele vztahují nad rámec základních povinností. I nadále tedy musí tito provozovatelé plnit ostatní povinnosti platné pro všechny bez rozdílu, jako kontrola provozuschopnosti hasicích přístrojů, udržování a označování únikových cest a východů, označování hlavních uzávěrů energií atd.

Zdroje:

Vyhláška č. 246/2001 Sb.

Zákon č. 133/1985 Sb.