Nové nařízení vlády č. 322/2025 Sb.
Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. putuje do archivu a nahrazuje jej Nařízení vlády č. 322/2025 Sb. Tato nařízení upravují pouze problematiku ohlašování a oznamování pracovních úrazů. Definice pracovního úrazu, způsob odškodňování a další důležité body zůstávají beze změny.
Z pohledu zaměstnance se toho tedy moc nemění. Zaměstnavatelé a zejména personální oddělení, která tuto administrativu většinou zajišťují, by však měli zbystřit:
1. Ohlašování závažných úrazů na Inspektorát nyní pouze elektronicky
Na úvod upřesněme, že ohlášení úrazu není to samé jako vyhotovení záznamu o úrazu. Zatímco Záznam je nutné vyplňovat a odesílat u všech úrazů s prac. neschopností nad 3 kalendářní dny, ohlášení se týká pouze závažných a smrtelných úrazů, viz definice v kapitole 4. Elektronické podání představuje asi největší změnu oproti původnímu NV, která částečně ušetří čas, papír a nějaký ten peníz na poštovném.
2. Ohlášení ostatním subjektům elektronicky nebo písemně
Informativní telefonát již tedy nepostačí. Kromě Inspektorátu je nutné některé typy úrazů oznámit i dalším subjektům:
- Polici ČR (smrtelný úraz nebo úraz, při kterém se lze domnívat, že došlo k trestnému činu)
- Odborové organizaci (pokud ve firmě působí. Hlásí se všechny)
- Zdravotní pojišťovně zaměstnance (v případě smrtelného úrazu)
Příloha č. 2 NV stanovuje, jaké konkrétní informace je nutné nahlásit. Je jich poměrně hodně! V podstatě se shodují s informacemi vyžadovanými u Záznamu o úrazu. Ohlášení se celkem logicky – jedná se o vážné úrazy – má provádět bez zbytečného odkladu.
3. Jednotná lhůta pro odeslání Záznamu o úrazu
Zatímco dosud platilo, že záznamy se posílaly do 5. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém k PÚ došlo – což znamenalo, že reálná lhůta se pohybovala od 6 do 35 dnů, podle toho, zda k úrazu došlo na začátku nebo na konci měsíce – nyní je stanovena jasná lhůta 15 pracovních dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o úrazu dozvěděl.
4. Upřesnění typů úrazu
Nově se úrazy člení do 4 kategorií:
- smrtelný (úraz, na jehož následky zemře dotyčný zaměstnanec nejpozději do 1 roku ode dne úrazu)
- závažný (hospitalizace > 5 kalendářních dnů)
- bez prac. neshopnosti nebo s pracovní neschopností < 3 kalendářních dnů (včetně)
- s prac. neshopností nad 3 kalendářní dny
5. Informování zaměstnavatele vyslaných zaměstnanců
Dojde-li ke vzniku PÚ (i bez prac. neschopnosti) zaměstnance, který byl vyslán nebo přidělen na pracoviště jinou firmou (např. agenturní pracovníci nebo pracovníci externích dodavatelů), je nutné tohoto zaměstnavatele informovat. Pozor, nejde o ohlášení, tzn. nemusí se poskytovat informace v předepsaném rozsahu ani předepsaným způsobem (telefonát je tedy v tomto případě přípustný). Stále samozřejmě platí tento úraz zapsat do knihy úrazů.
6. Z knihy úrazů vypadne jedno políčko
V knize úrazů již nebude nutné uvádět počet odpracovaných hodin před vznikem úrazu. Najde se mnoho mistrů a bezpečáků, kterým se uleví, neboť zejména v ranních a večerních hodinách se u této jednoduché početní úlohy poměrně zapotili.
A ještě jedna nepatrná úprava – u kolonky „druh zranění a zraněné části těla“ je doplněn dovětek „je-li tato informace zaměstnavateli známa.“
A poslední detail na konec: Nezapomeňte zaktualizovat osnovu vstupních a periodických školení – odstranit číslo starého NV. Bývá to častým zjištěním při kontrole z OIP.
